Jak se otevřít novému vztahu?

18.3. 20250396x

Jak se otevřít novému vztahu, když může být krásný, ale také děsivý a bolavý. Na jedné straně toužíme po blízkosti, lásce a pochopení, ale na druhé straně nás něco brzdí.

Jak se otevřít novému vztahu?

Tou nejčastější brzdou bývá strach, že se otevřeme, ukážeme svou zranitelnost, a někdo nás odmítne nebo zraní. Tenhle strach není nic neobvyklého.

Každý si v sobě nese vlastní „zranění“ z minulosti, které ho nutí stavět kolem sebe neviditelné zdi.

Co většina žen dělá, když cítí strach ze vztahu?

Drží si odstup. Často máme pocit, že pokud se neotevřeme úplně, ochráníme se před zklamáním. Jenže tím bráníme skutečné blízkosti. Partner cítí, že něco zadržujeme, a to mezi vámi vytváří napětí.
Přizpůsobují se. Některé ženy se snaží být perfektní partnerkou, která se nikdy nehádá, nikdy si nestěžuje a vždy se přizpůsobí. Jenže tohle vede k tomu, že se ztratí jejich vlastní osobnost a hlas.
Testují druhého. Pod tíhou strachu se uchylujeme k manipulaci. Zkoušíme partnerovu lásku testovat různými způsoby: „Když mě miluje, měl by pochopit, co chci.“ Nebo očekáváme, že druhý bude naše pocity číst mezi řádky. Jenže muži tohle většinou neumí. A když naše očekávání nesplní, ještě více nás to utvrdí v našem strachu.

Možná některé z těchto vzorců znáš a možná vidíš, že nefungují…

Namísto odstranění strachu často vedou k ještě většímu pocitu odcizení. Někdy až dokonce přispějí k ukončení vztahu. Tak proč máme strach znovu se otevřít?

Za tímto strachem často stojí naše minulost.

Možná jsi vyrůstala v rodině, kde nebylo bezpečné mluvit o pocitech. Nebo jsi v minulosti zažila vztah, ve kterém tě partner zklamal či opustil. Nebo ti dával najevo, že nejsi dost dobrá.

Tyto zkušenosti zanechaly otisk, který ti říká: „Buď opatrná, nebo tě znovu zraní.“. A pak je tu hlubší strach: Co když se otevřu a zjistím, že nejsem dost dobrá? Co když se budu snažit, a on mě přesto odmítne?

Tyhle otázky v naší hlavě nás často doslova paralyzují…

Znejistí nás natolik, že se raději uzavřeme do sebe a vůbec nic neřekneme. Jenže tenhle hlas, který nám našeptává, že nejsme dost dobré, že nás odmítnou nebo že selžeme není náš vlastní.

Často je to hlas minulosti. Hlas rodičů, učitelů, bývalých partnerů nebo jiných autorit, které nás přesvědčily o tom, že musíme být perfektní, abychom si zasloužily lásku. A právě tady je potřeba začít.

Polož si otázku: „Čí je ten hlas v mé hlavě?“

Zkus si to teď hned. Uvolněně se posaď a zavři oči. Několikrát se zhluboka nadýchni a vydýchni.

Sleduj myšlenky, které ti přicházejí na mysl. Jemně ptej: „Čí je to hlas? Kdo mi to říká?“. A svou pozorností hledej, odkud ten hlas přichází a čí je.

Možná zjistíš, že ten kritický hlas patří někomu jinému

Někomu, kdo v tobě v minulosti zasadil pochybnosti. A když si to uvědomíš, tak můžeš udělat další krok.

Pak můžeš vrátit ten hlas tomu, komu patří a začít poslouchat sebe.

Tohle jednoduché cvičení ti pomůže přestat věřit negativním přesvědčením, která ti brání otevřít se a být ve vztahu sama sebou. Je to cesta k tomu, abys mohla vystoupit z role oběti a stala se tvůrkyní svého vlastního života.

Věnuj alespoň 30 minut svého času po následující týden tomuto cvičení. Představ si konkrétní situaci, při které na tebe hovoří tvůj vnitřní kritický hlas. A vracej tyto hlasy tam, kam patří.

Jak překonat strach otevřít se naplno ve vztahu?

Najdi si chvíli klidu a odpověz si na tyto otázky:

Kdy jsem naposledy cítila strach z toho, že se moc otevřu? Co přesně jsem cítila?
Jaké myšlenky mě v tu chvíli napadly? Byly to skutečné obavy, nebo jen scénáře, které si vytvářím v hlavě?
Co by se mohlo stát, kdybych byla ve vztahu opravdu upřímná a autentická? Jaké by to mohlo mít přínosy pro mě a můj vztah?

Toto cvičení ti pomůže lépe porozumět svým pocitům a začít je rozplétat. Uvědomíš si, že tvé obavy nemusí být vždy racionální. A zároveň získáš více jasnost, co by ti přineslo větší otevřenost.

Představ si nový začátek

A třetí cvičení je podstatnou součástí tvorby vlastní reality. To, co si představujeme, to se nám v našem životě děje. Většinou ale takto tvoříme svou realitu nevědomě.

Ty na to jdi vědomě a představuj si, jaké by to bylo, kdybys mohla ve vztahu být sama sebou. Říkat to, co cítíš, bez obav z odsouzení.

Sdílet své myšlenky, aniž by tě strach držel zpátky. Prožívej tyto své představy naplno. Tvůj mozek tvé představy nerozezná od skutečnosti.

Snaž se zapojit co nejvíce smyslů, třeba i hmat a čich. Můžeš si představovat průběh v situacích, které znáš ze své minulosti. Můžeš je tímto způsobem „přepisovat“ do reality, kterou si přeješ mít.