Nikdy nejsem dost dobrá… Možná sis to nikdy neřekla nahlas. Ale občas ten pocit přijde… Nikdy bys neřekla, že za to může špatný vztah s matkou. Je prostě v tobě. Sedí hluboko pod kůží. Jako tiché napětí, které tě provází, i když bys měla být dávno v klidu. I když už jsi dospělá. Pracuješ, zvládáš, umíš se postarat. Ale přesto. Nebo...
Někdy si myslíš, že už jsi to zvládla. Že jsi to všechno pochopila, zpracovala, promyslela. Roky terapie. Spoustu přečtených knih. Cvičení, metody, koučink, sezení. A přesto se to pořád vrací. Vztah s matkou psychoterapie nedokázala úplně zacelit. Stačí, že zazvoní telefon… Nebo se blíží rodinná oslava. A najednou tě v břiše svírá známý tlak. Přesně ten, který si pamatuješ...
Vztah s matkou? Dobrý… Ale co ten její pohled, který ti připomene, že jsi zase udělala něco, s čím ona nesouhlasí? Možná to znáš. Jak ti u toho je? Uděláš důležité životní rozhodnutí… Vybereš si školu. Začneš chodit s novým klukem. Později změníš práci. Vezmeš si muže, kterého miluješ. Vybereš školku pro vaše dítě. Je to téměř jedno, pro...
Pojďme si popravdě přiznat jednu věc. Jsou věci, které v nás bolí už roky, ale nikdy jsme o nich nahlas nemluvily. Třeba špatný vztah matka dcera. Možná sis dlouho říkala, že to není tak zlé. Že jsi přecitlivělá. Že každá rodina má nějaké trable. Ale pak přijde den, kdy už to nejde dál. Kdy tě to vnitřně...
Pojďme otevřít téma, které se dotýká víc žen, než by se na první pohled zdálo. Téma, o kterém se často nemluví nahlas právě proto, že bolí. Téma vztahu s těmi, kteří by pro nás měli být bezpečím. Tak nějak se očekává… Tak nějak se očekává, že s vlastní mámou máme to nejbližší pouto. Že zrovna tenhle vztah je základem...