Dr.Royal Raymond Rife

Kdo to byl?

Royal Raymond Rife byl geniální vědec a mikrobiolog, který vyvinul optický mikroskop, poskytující zvětšení a rozlišení, které nebylo do dnešní doby překonáno. Mikroskop byl schopný, přes zvláštní křemennou optiku a optickou heterodyningovou techniku získat velmi vysoké rozlišení. Jeho mikroskopy předčily teoretické limity obyčejného viditelného světla v mikroskopii. Bakterie a viry pozoroval živé.

Rife objevil shodou náhod způsob úspěšné likvidace původců nemocí s využitím rezonančních generátorů. Při pozorování živých bakterií a virů pod svým unikátním mikroskopem zjistil, že jednotlivé druhy mikroorganismů reagují na elektrické frekvenční pole a že dokonce někdy dojde k jejich zničení po velmi krátké době. Tento poznatek odstartoval jeho celoživotní výzkum, na jehož konci ovšem nebyl jeho vysněný cíl - levný lék pro smrtelně nemocné lidi. Ale jak to tak vypadá, tak se toto podařilo překazit (a stále ještě daří) mocným představitelům obchodu se zdravím, kteří samozřejmě nemají zájem na tom, aby se lidé uzdravovali za pomocí levných metod.

Pro laickou představu, co převratného vlastně Rife objevil, tak mikroorganismy reagují na elektrické frekvenční pole a pokud je pro ně frekvence smrtelná (MOR), během krátké doby se rozpadnou a imunitní systém je může zlikvidovat.

Jeho 10 minutový příběh...

V čase 6:38 najdete tu podstatnou část, ve které je zachyceno, jak Rife pracnými experimenty, kdy mikroskopem sledoval účinky různých frekvencí, zjistil, že dokáže mikroorganismy zneškodnit. Pro zjištění, která frekvence je destruktivní pro daný mikroorganismus, musíte jej vidět živy v jeho přirozeném prostředí. Rife později nazval frekvenci, která daný organismus zabila M.O.R. Mortal Oscillatory Rate = smrtelným oscilačním stupněm.

Více materiálů, originální audionahrávky a knihovnu najdete rifevideos.com zde.

Malé shrnutí...

Royal Raymond Rife se narodil v roce 1888 a zemřel v roce 1971. Po svých studiích na John Hopkins University Dr. Rife vyvíjel technologie, které se ještě dnes běžně používají v optice, elektronice, radiochemii, biochemii, balistice a letectví. Na základě těchto znalostí byl vyvinut i jeho generátor frekvencí pro ničení choroboplodných zárodků, bakterií a virů v lidském těle.

Za svojí práci obdržel 14 významných světových ocenění a získal čestný doktorát University v Heidelbergu. V průběhu 66 let projektoval a stavěl lékařské přístroje. Pracoval pro firmu Zeiss Optic, pro vládu USA a pro několik soukromých mecenášů. Nejvýznamnější z nich byl milionář Henry Timkin.

Vzhledem tomu, že byl Rife vzdělaný v různých oborech, hledal své odpovědi intuitivně i za hranicemi vědecké struktury té doby. Zvládl mnoho vědeckých disciplín a jeho znalosti vydaly za znalosti celého týmu vědců z různých oblastí vědy. Tak vznikala nová technologie, kterou nejprve Rife vynalezl a potom i sám zkonstruoval. Mezi jeho vynálezy patří, ultrafialový mikroskop, mikro-skalpel a mikro-manipulátor a řada dalších věcí.

V roce 1920 dokončil stavbu prvního virového mikroskopu na světě. V roce 1933 zdokonalil tuto technologii a postavil neuvěřitelně komplexní univerzální mikroskop, který měl téměř 6000 součásti a byl schopný zvětšit na 60 000 násobek normální velikost. S tímto unikátním mikroskopem, se Rife stal prvním člověkem na světě, který viděl živé viry, a po dlouhou dobu bylo jeho zařízení jediné, které něco podobného mohlo ukázat.

Přečtěte si více o Raymondu Royal Rife...

Na internetu najdete bezpočet článků a bylo vydáné několik publikací.
Začít se dá na Wikipedii zde.

V češtině vyšla kniha Léčba rakoviny, která fungovala.

V angličtině pak mnoho dalších:
The Cancer Cure That Worked!: Fifty Years of Suppression
The Cancer Cure That Works: The Secrets of Royal Raymond Rife's Beam Ray Revealed
aj.

O výsledcích jeho práce a praktickém použití pak pojednávají knihy:
The Handbook of Rife Frequency Healing: Holistic Technology for Cancer and Other Diseases
Rife's World of Electromedicine: The Story
The Frequencies of Rifing: Guide to the Selection and Use of Rife Device Frequencies

Co na tom je tak unikátního?

Moderní elektronové mikroskopy okamžitě zabíjejí, to co je pod nimi, a potom můžeme sledovat jen mrtvé zbytky organizmů. V Rifeho geniálním mikroskopu bylo v reálném čase vidět, jak viry mění formu a množí se a reagují na podněty. Těchto pozoruhodných výsledků v době kdy ještě elektronika a lékařství nebylo na takovém stupni vývoje jako dnes dosáhl jiným úhlem pohledu, ale pomohla i náhoda.

Rife nejprve pečlivě identifikoval spektroskopem, individuální podpis každého mikroorganismu. Potom pomalu otáčel křemenným optickým hranolem, až dosáhl potřebné vlnové délky, která dopadla na zkoumaný mikroorganismus. Požadovaná vlnová délka byla vybrána proto, protože rezonuje se spektrografickým podpisem uvedeného mikroorganismu. 

Každá molekula totiž osciluje svojí vlastní frekvencí. Atomy, které se společně formují v molekuly, jsou drženy v molekulárním uspořádání, kovalentním energetickým svazkem, který vysílá i absorbuje svojí specifickou elektromagnetickou frekvenci. Neexistují dvě molekuly, které by měly stejnou frekvenci nebo energetický podpis.  Rezonance zesílí vyzařování stejně, jako když se sloučí dvě oceánské vlny.

Mikroorganismus, který je normálně neviditelný pří denním světle, se najednou rozzáří a stane se viditelným, když je barevná frekvence a rezonance shodná s jejich vlastním spektroskopickým podpisem. Rife byl tak schopen sledovat jinak neviditelné organismy, jak napadají tělesné tkáně a viděl je tak, jak je nemohl vidět nikdo jiný běžným mikroskopem.

Více než 75% organismů, které mohl vidět Rife ve svém mikroskopu, jsou viditelné, pouze v ultrafialovém světle. Ale ultrafialové světlo lidské oko nevidí. Rife překonal toto omezení použitím záznějové techniky, která se stala běžnou s příchodem rozhlasového vysílání. On osvětlil mikroorganismus, (obvykle virus nebo bakterii) dvěma různými frekvencemi ultrafialového světla, které rezonovalo s jeho spektrálním podpisem. Tyto dvě vlnové délky vyprodukovaly interferenci, kterou sloučil dohromady. Tato interference, již měla takovou vlnovou délku, že již byla v rozsahu spektra, viditelného lidskému oku.

Touto technikou udělal Dr. Rife mikroorganismy viditelné bez jejich zabití způsobem, které dnešní elektronové mikroskopy neumožňují.

Zvláštní pozornost věnoval rakovině...

V roce 1930 byl Rife již tak daleko před svými kolegy, že nemohli pochopit, jak to vše vlastně dělá, a proto často cestovali za ním do jeho laboratoře v San Diegu, aby si prohlédli jeho mikroskop.

Jedním z nich byla paní Virginia Lewingstonová, která se nakonec přestěhovala z New Jersey, do Point Loma v San Diegu, které leží nedaleko Rifeho laboratoří a stala se jeho častým hostem. Virginie Lewingstonová, obdržela celou řadu ocenění za rozpoznání mikroorganismů způsobujících rakovinu a svoje práce, začala publikovat po roce 1948.

Rife poprvé identifikoval lidské rakovinové viry již v roce 1920. Udělal více než 20 000 neúspěšných pokusů s transformací normální buňky do buňky nádorové. Nakonec při pokusech uspěl a ozářený rakovinový vir, prošel přes ultra jemný filtr a byl vstříknut do těla laboratorních zvířat. Ze stejné kultury potom Rife následně po sobě vytvořil 400 nádorů na laboratorních zvířatech. Vše bylo pečlivě zaznamenáno, nafoceno a nafilmováno. Rife pojmenoval rakovinný vir Cryptocides primordiales (BX).

Virginia Livingstonová ve svých zápisech, přejmenovala tento vir na Progenitor Cryptocides. Royal Rife nebyl v jejích písemnostech nikdy zmíněn. Proč? To se můžeme jen domnívat. Rife byl nenáročný vědec, který se raději věnoval svým objevům, než pověsti a slávě. Na svůj odpor k mainstreamové lékařské politice, (který si mohl dovolit, díky svým mecenášům) se mu později nevyplatil. Dostával velice málo ocenění za své monumentální objevy a výsledky jeho práce byly doslova vymazány z lékařských písemností.

A populární není dodnes. Proto o něm ví jen minimální počet lidí.

Rozpoutala se zuřivá diskuse mezi těmi, kdo viděli měnící se formy virů pod Rifeho mikroskopem a mezi těmi kdo nic neviděli a nevěřili. Mezi těmi kdo udělal závěr, aniž by se zajímal o skutečnosti, byl i vlivný lékař Dr. Thomas Rivers. Rivers tvrdil, že Rifeho mikroskop nic neodhalil a že není žádný důvod věřit této teorii. A osud byl spečetěn.

Nic nepřesvědčí zavřenou mysl...

Většina z těch, kteří měli k Rifeho výzkumu záporné stanovisko, nikdy jeho mikroskop ani neviděla, protože cestovat do San Diega bylo dost nepohodlné a letadlem v té době poměrně riskantní. Diskuse o životním cyklu virů byla rozhodnuta ve prospěch těch, kdo sledují zamrzlý obraz v elektronovém mikroskopu před těmi, kdo sledují životní cyklus virů v reálném čase.

Mnoho lékařů a vědců od té doby potvrdilo objev rakovinového viru a jeho mnohotvárnou povahu. Bylo provedeno mnoho dalších laboratorních experimentů, včetně použití mikroskopu Gastona Naessense. Rife také pracoval společně s mnoha špičkovými vědci a lékaři té doby, kteří potvrdili nebo schválili různé oblasti jeho práce.

Zde jsou některá jména: E.C Rosenow (dlouholetý šéf bakteriologické kliniky v Mayo), Arthur Kendall (ředitel Northwestern Medical School), Dr. George Dock (mezinárodně uznávaný lékař), Alvin Foord (slavný patolog), Rufus Klein-Schmidt (prezident USC), R.T. Hamer (ředitel Paradise Valley Sanitarium), Dr. Milbank Johnson (ředitel AMA Southern Kalifornia), Whalen Kortison (hlavní lékař Santa Fe Railway), George Fischer (dětská nemocnice New York), Edward Kopps (Metabolic Clinic, La Jolla), Karl Meyer (Hooper Foundation, S.F.), M. Zite (Chicago University) a celá řada dalších vynikajících odborníků.

Rife ignoruje veškeré diskuze a místo toho se soustřeďuje na vylepšení své metody ničení virů. K zabití virů používá stejný princip jako na jejich zviditelnění - právě princip je rezonance.

Zvětšoval sílu jejich přirozené frekvence, na které rezonují, až došlo k jejich deformaci a rozkladu. Tato frekvence byla Rifem nazvána jako smrtelný oscilační poměr, nebo také ‚'MOR' a nedocházelo při ní k žádnému poškození okolních tkání.

Tento princip může být demonstrován tak, že při použití určité frekvence, můžeme rozbít skleničku na víno. Je tomu tak proto, že sklenice rezonuje na určitém přesném kmitočtu, která se dostane do rezonance. Vše ostatní má jinou frekvenci, a proto je zničena pouze sklenice.

Existují doslova stovky trilionů rezonančních frekvencí a každá molekula určitého druhu má svojí vlastní frekvenci.

Rife pracoval po mnoho let a někdy i 48 hodin bez přestání, než objevil frekvence, které zničí původce např. oparů, dětské obrny, míšní meningitidy, tetanu, chřipky a dalších choroboplodných mikroorganismů.

Dnes existují přesné seznamy všech naměřených frekvencí, které zjistili výzkumníci.
Dají se najít například v knize The Electroherbalism Frequency Lists nebo v knize CAFL.

První a jediný oficální test této technologie?

V roce 1934 universita v jižní Kalifornii jmenovala zvláštní výzkumný lékařský výbor, který měl sledovat pacienty smrtelně nemocné rakovinou, kterým již tehdejší medicína nedokázala pomoci. Léčba byla prováděna v krajské nemocnici v Pasadeně v Kalifornii. Tým zahrnoval skupinu lékařů a patologů a jejich úkolem bylo zkoumat pacienty a prověřit, zda zůstanou naživu při použití rifeho přístroje alespoň po dobu 90 dní.

Po uplynutí 90 dní učinil výbor takovýto závěr: celých 86,5 % pacientů bylo úplně vyléčeno, zbývajících 13,5 % pacientů se plně vyléčilo v průběhu dalších 4 týdnů. To znamenalo, že celkový úspěch Rifeho léčebné technologie, byl 100 %.

Tento „pokus" byl pečlivě zdokumentován a podrobně popsán. Celá léčba spočívala v tom, že pacienti se dostavili třikrát týdně do místnosti, kde byl umístěn rifeho generátor frekvencí s plazmovou trubicí. Každý pacient byl při jedné návštěvě vystaven tříminutovému působení tohoto generátoru.

To bylo celé léčení. Nic dalšího nebylo aplikováno.

Krátká paměť?

Dne 20. listopadu 1931 byl pořádán v Pasanedě na majetku Dr. Milbanka Johnsona banket na počest Royala Raymonda Rifeho. Banketu se zůčastnilo 44 nejrespektovanějších lékařských autorit té doby.

Ale již v roce 1939 většina z těchto doktorů a vědců, popírala, že by se někdy s Rifem setkala. Co se to stalo, že tolik brilantních lidí, začalo mít paměťovou vadu?

V mezičase se jen "rozkřikla" zpráva o Rifeho zázracích se smrtelně nemocnými pacienty.

Jak to celé zamlčet a pohřbít?

Nejprve byl učiněn pokus, od Rifeho koupit jeho vynález. Ale jak by asi pak jeho vynález skončil? Podobných vynálezů, které by obrovskou měrou přispěli k dobru a prospěchu celého lidstva, leží v trezorech na tisíce.

Morris Fishbein byl vyslán jako zástupce AMA (Americké lékařské asociace) s nabídkou, kterou Rife údajně, nemůže odmítnout. Rife však odmítl. Nejsou známy přesné podrobnosti této nabídky. Známe ale podmínky, které nabídl Fishbein, Harrymu Hoxeyovi, aby získal kontrolu nad jeho bylinnou léčbou rakoviny.

Fishbein, zastupující AMA, by pobíral po dobu devíti let veškeré zisky a po uplynutí této doby, pokud by vše pracovalo dobře, by Hoxey začal dostávat 10 % ze zisku. Hoxey se rozhodl nabídku nepřijmout. Když Hoxey odmítl, tak Fishbein použil svůj mocný politický vliv a Hoxey byl zatčen 125 krát v průběhu 16 měsíců. Obvinění, (praxe bez licence) byla vždy řešena mimosoudní cestou, ale týrání mělo u Hoxeye za následek duševní onemocnění.

Ale Fishbein pochopil, že podobná strategie, by v případě Rifeho selhala. Rife nemohl být zatčen za provozování praxe bez licence. A soud by při smyšleném obvinění, musel čelit desítkám svědeckých výpovědí nejlepších lékařských kapacit, s kterými Rife pracoval. A obhajoba by nepochybně použila na obranu nezvratitelné praktické úspěchy při použití jeho léčby. 

To poslední, co by farmaceutický průmysl chtěl, je veřejné líčení s člověkem, který léčí rakovinu se 100 % úspěchem a používá k tomuto léčení, jen malé množství elektřiny. To by u celého národu mohlo vzbudit myšlenku, že nepotřebují léky. A nakonec Rife strávil celá desetiletí tím, že si vedl pečlivou evidenci svých výzkumů, včetně filmové a fotografické dokumentace. Byla potřeba jiná taktika.

První co bylo podniknuto, bylo postupné rozkradení psaných záznamů, filmů a fotografii z Rifeho laboratoře. Viník krádeží se nikdy nenašel.

Když se Rife snažil obnovit svá chybějící data, (v době, kdy nebylo možné udělat fotokopie ani použít počítače), někdo se snažil odstranit jeho drahocenné virové mikroskopy. Tyto mikroskopy někdo ukradl. Ještě před tím zničil úmyslně založený požár do základu Burnettovu laboratoř v New Jersey, zrovna v době, kdy se vědci připravovali oznámit potvrzení úspěšnosti Rifeho práce.

Další pohroma ale přišla později, když policie nezákonně zabavila zbytek dokumentace z Rifeho padesátiletého výzkumu. Potom v roce 1939 pomáhali agenti farmaceutických společností Philipu Hoylandovi ve strojeném procesu proti jeho vlastním společníkům ve firmě Beam Ray Corporation.

Tato společnost byla jediná, která tehdy dokázala zhotovit Rifeho přístroje. Sám Rife nebyl členem této společnosti. Společnost byla zruinována náklady na soudní výdaje a dostala se do konkurzu. Během velké krize potom společnost definitivně zanikla.

Co se dělo dále v nemocnicích a výzkumných centrech, kde se s úspěchem zkoušela Rifeho léčba? Lékaři a vědci se samozřejmě snažili bránit Rifeho úspěšný vynález, ale nemohli si dovolit ztrátu dotací a nemocničních privilegii.

Byly vynaloženy velké finanční částky na to, aby ti kdo znali Rifeho terapii, zapomněli na to, co viděli. Žádná částka nebyla dost vysoká k potlačení této technologie. Ošetřování lidí s rakovinou je skutečně velice výnosný obchod.

Například Arthur Kendall, ředitel Northwestern School of Medicine, který pracoval s Rifem na léčení rakovinových nádorů, dostal částku 250 000 dolarů a odjel do Mexika. To byla skutečně velká částka peněz.

Také Dr. George Dock, jako další prominentní osoba, která spolupracovala s Rifem, byl umlčen enormní částkou peněz a Americká lékařská asociace mu věnovala ty největší pocty. Také Dr. Couche a Dr. Milbank Johnson, kteří s Rifem spolupracovali, se vrátili k předepisování léků.

Po ukončení této záležitosti, lékařské časopisy, ovládané Americkou lékařskou asociací, nevydali již ani zmínku o Rifeho úspěšné terapii. Co je psáno, to je dáno.

A co není psáno, to neexistuje.
Tady je ten důvod, proč celé generace studentů promujících na lékařských fakultách, nikdy neslyšeli ani zmínku o Rifeho revolučních objevech v lékařství.

A jakou to má dohru?

Rife byl svědkem fenomenálního růstu společností, které se zabývají léčením nemocí a které on ve svých laboratořích vyléčil již dávno před tím Bylo dosaženo toho, že Rifeho celoživotní práce a objevy byly ignorovány a nikdo o nich nevěděl. Rife byl otřesen a ztratil zájem o další práci a řešil svojí bolest pitím alkoholu.

Otupoval tím své vědomí, které se nemohlo srovnat s tím, že půl století pracoval zbytečně a výsledek jeho práce je ignorován, zatímco dál pokračuje utrpení milionů lidí jen proto, aby nějaká malá skupina chamtivých lidí měla obrovské zisky. Vše jen pro peníze.

V roce 1971 Royal Rife umírá na požití diazepamu společně s alkoholem.

Naštěstí Rifeho smrt neznamenala konec elektronické léčby. Několik lékařů a vědců zrekonstruovalo jeho frekvenční přístroje a udržela tak naživu jeho myšlenku. Rifeho technologie se stala znovu veřejně známou v roce 1986. Bylo to hlavně díky knize Barryho Lynese s názvem ‚' Rakovinná léčba která fungovala' (The Cancer Cure That Worked). Ke slovu se dostal i další materiál z Rifeho práce.

A jak pokračují technologie, tak jsou dnes Rifeho přístroje, v novém provedení opět k dispozici. Přístroje jsou různé, od jednoduchých až po složité a tomu odpovídá i cena. Při použití přístroje, je naprosto rozhodující nutnost nastavit přesnou frekvenci, jinak jsou výsledky zanedbatelné nebo žádné.

Jak pokrokový byl, to prokázali až objevy v dalších dekádách...

V době, kdy Dr, Rife prováděl svoje výzkumy (okolo roku 1920 a později) nebylo ještě nic známo o DNA a proto se orientoval na likvidaci buněčných membrán a tím následně na likvidaci patogenu.

Dr. Rife tedy v té době nevěděl nic o DNA, protože důležitý objev o existenci a významu DNA byl učiněn v roce 1943 a další důležité objevy byly učiněny v roce 1962 a 1966.

Klíčové objevy ve výzkumu DNA:

1869 - Miescher z lidských bílých krvinek poprvé izoloval DNA.

1944 - Avery ukázal, že genetická informace je uchovávána pravděpodobně molekulou DNA a nikoli proteiny, jak se do té doby věřilo.
1953 - Watson a Crick s na základě dat Franklinové a Wilkinse poprvé postulovali model sekundární struktury molekuly DNA - model dvoušroubovice DNA.
1955 - Kornberg objevil DNA polymerázu.
1962 - Arber přinesl první důkazy o existenci DNA restrikčních nukleáz (štěpí v přesně definovaných místech molekulu DNA na fragmenty), které pak Nathans a Smith použijí pro charakterizaci sekvence DNA .
1966 - Nirenberg, Ochoa a Khorana rozluštili genetický kód.
1967 - Gellert objevil DNA ligázu. Enzym, který se pak začne užívat pro spojování různých fragmentů DNA do jednoho celku.
1972 - 1973 - V laboratořích Boyera, Cohena, Berga a jejich kolegů byla vyvinuta technika klonování DNA. (Metoda, či spíš soubor metod, se užívá pro tvorbu rekombinantní DNA. - DNA složené z částí původně odlišných molekul DNA)
1975 - Southern vyvinul DNA hybridizační metodiku na bázi gelové elektroforézy pro identifikaci molekul DNA o specifické sekvenci (Southern blot).
1975 - 1977 - Sanger s Barrellem a Maxam s Gilbertem vyvinuli techniky sekvenování DNA
1981 - 1982 - Palmiter a Brinster přivedl na svět první transgenní myš a Sprandling s Rubinem první transgenní octomilku.
1985 - Mullis spolu s kolegy vynalezl PCR
1990 - Lipmann spolu s kolegy vytvořil aplikaci BLAST, algoritmus používaný pro vypočítání podobnosti sekvencí a následné dohledávání genů, sekvencí DNA a proteinů na základě vzájemné homologie.
1995 - Venter a jeho tým osekvenovali první kompletní genom, a to genom bakterie Haemophilus influenzae
2001 - Konzorcium participujících vědců HUGO oznámilo dokončení sekvenačního projektu lidského genomu, jenž přečetl lidský genom.

Více o sekvenování DNA zde.

Následovníci...

Další objev vedoucí k dnešní biorezonanci učinila v 90. letech 20. století  Hulda Regehr Clark, Ph.D., N.D.  (Kniha „Revoluce v léčení všech nemocí“ 2011). Zjistila, že „veškeré živé organizmy vysílají frekvence v charakteristickém frekvenčním pásmu. Čím jsou primitivnější, tím nižší jsou vysílané frekvence. Zjistila, že frekvence patogenů jsou v rozsahu od 77 do 900 kHz, zatímco u člověk se pohybují tyto frekvence od 1,52-9,46 MHz. Tento jev vysílání frekvencí nazvala Dr.Clarová bioradiaci.

Dr. Clarková píše „zatím netuším, co je principem bioradiace. Vím jen, že vysílači jsou naše buňky. Aplikace střídavého napětí s příslušnou frekvencí danému organismu škodí. Frekvence s kladným offsetem je mohou zabíjet po celých skupinách a ve velkém rozsahu, a to až do sedmi minut.

V roce 1989 se rozhodla Dr. Clarková najít vlnové délky některých živých organizmů. Našla frekvence pro různé druhy hmyzu. Cituji z knihy: "Pak přišlo překvapující zjištění – na své frekvenci totiž dále vysílal i neživý hmyz. Pásmo sice bylo zúžené, frekvence se pohybovala u horní meze vlnového pásma živého hmyzu, ale jisté frekvence tu přece jen byly. Když se tedy vysílání radiových vln nevztahovalo jen na živé organizmy, ale vyzařovalo i z mrtvých, znamenalo to, že k pokusům mohu používat vypreparované laboratorní vzorky organizmů a nemusím se plahočit po čtyřech na zahradě, ani shánět zvířecí parazity na jatkách. Bylo to šťastné zjištění. Teď už jsem měla k dispozici katalog dodavatelů biologických materiálů, čili vzorky stovek virů, bakterií, plísní a dokonce toxinů.“

Takto se tedy zrodila má nová elektronická metoda léčby nemocí. Stačí zjistit specifickou rezonanční frekvenci bakterie, viru nebo parazita za použití neživého vzorku, a nechat na organizmy objevené v těle působit jejich specifickou rezonanční frekvenci. Tyto organizmy jsou během několika minut buď zahubeny, nebo alespoň silně oslabeny. Z těla je pak odstraní bílé krvinky.