Za co jsem moc vděčná Soňce je to, že zmizel můj pocit, že dělám něco špatně a že je chyba ve mně, když můj manžel často reagoval nepřiměřeně, když jsem něco chtěla. Celé roky jsem si myslela, že mu ta takhle nejspíš vyhovuje, když se mnou nemá potřebu víc komunikovat a já už vzdala pokusy se ptát. Teď na moje otázky nereaguje podrážděně a přestal být oheň na střeše. Ještě si přeju, abych po těch letech ještě víc uměla brát věci s humorem a nevykládala si vše negativně, ale na tom makám 😊

Martina Rozkolová

Řešila jsem vyčerpanost z toho koloběhu práce, děti, domácnost… Na všechno jsem byla sama. U Soňky na setkáních došlo i na komunikaci, jestli si říkám, jak to potřebuju. Narazili jsme na to, že když si neříkám, tak je to mezi námi s partnerem dobré, tak nic nedělá. Já jsem to chvíli vydržela, pak mi v tom nebylo dobře, chtěla jsem si o tom promluvit, on neměl čas nebo to nechtěl zrovna teď řešit a měl vždycky něco důležitějšího, párkrát od toho odešel a pak jsem na něj vlítla, vyčetla mu první poslední. Dostala jsem tipy od Soňky, jak mluvit a o čem a jak si říkat o něco co potřebuju, jak reagovat s odstupem na jeho slova a doptávat se jak to myslí a ne si dělat hned domněnky a minimálně já (nevím jak ON hehe) jsem určitě spokojenější a cítím, že jemu taky záleží na tom co říkám a začal se taky doptávat. Prostě mu to ukazuju v praxi a nestrefuju se do něj, nevyvádím jak dřív a on se přestal vyhýbat tomu mluvení. Ještě abychom zase neusli na vavřínech.

Tereza Makovcová